Bacha, na tenhle článek jsou reakce dobrovolné! Byl jsem tuhle u svého dlouholetého barbera (zdravím Marťas) a jen tak mezi řečí se mi přiznal, že čte moje články. A že prý je to v balastu internetu, sociálních sítích vždycky příjemné čtení, ve kterém vidí smysl a význam. Jen prý ale neví, co to koučování vlastně je. Neboj, čti dál a dostanu se k tomu. Každopádně mne velmi potěšil.
Nestává se mi totiž často, že lidé reagují. A i proto mi občas připadá, že má písmenka jen elektronickým světem proletí a ztratí se. O to víc mne potěší každá reakce od vás, od mých čtenářů. Ať už tady na stránkách, nebo sociálních sítích. Dalo by se říci, že po reakcích lačním. A občas mám chuť jen opravdu hlasitě zavolat: „Haló! Jste tam?!“
Co si lidé myslí o koučování
Co vlastně dělá kouč a proč je to jiné, než dobrá rada? Ve svém okolí vnímám různé reakce. Někdy jsou dost negativní, snad i proto, že média přináší různá svědectví. Nesoudím, nebyl jsem u toho. Vždy odkazuji na Etický kodex ICF kouče, který v podobných případech vnímám jako hrubě porušený. A ano, i v případě samozvaného kouče guru Járy a podobných.
Co si lidé o koučování často myslí (a v čem se mýlí)
Když v diskuzi ale jdeme dál, zjišťuji, jak málo o koučování lidé ví:
„To je něco jako psycholog, ne?“
„Dáváš lidem rady?“
„To bych zvládl taky, já umím dobře mluvit s lidmi.“
Nikdo z nich netuší, že v koučování nejde o mluvení, ale spíš o naslouchání. Nedám ti dobré odpovědi, jen dobré otázky. Nevedu tě, ale jdu s tebou po tvé vlastní cestě. Umožním ti vést a zároveň se ve spletitosti svých příběhů neztratit. Kouč totiž není víc než ty. Kouč ti pomáhá vidět a slyšet to, co v sobě už dávno máš.
Možná to je ten důvod, proč se o koučování málo ví a obtížně se vysvětluje. Protože zní jednoduše, ale prožívá se hluboce. O vzdělání se tu nerozepisuji, to je přeci nutné v každém oboru.
Koučování není o změně, kterou děláš, aby se líbila světu. Je o změně, která ti konečně dává smysl. A víš, proč neradím? Protože pokud najdeš cestu, své vlastní rozhodnutí, půjdeš za ním naplno právě proto, že dává smysl TOBĚ.
Neznám odpovědi na tvé otázky, ale vím, jak je v tobě objevit. A reakce dobrovolné? Jsi to ty, kdo si vybere, jak se postavíš k tomu, co jsme spolu našli.
Co koučování ve skutečnosti je?
Koučování není terapie, není to poradenství. Není to ani mentoring. A už vůbec to není přednáška o tom, co máš ve svém životě dělat pro to, aby z tebe byl lepší člověk. Kouč neradí, nepoučuje, nesoudí. Koučování je partnerský rozhovor, ve kterém TY hledáš odpovědi hluboko ukryté v sobě. Je to proces, který ti pomáhá všimnout si toho, co přehlížíš. Slyšet to, co potlačuješ a skutečně uvěřit tomu, co ve svém životě můžeš dokázat. Koučování je nástroj, který ti pomůže zorientovat se sám v sobě. Změnit své myšlení a posunout se v životě k tomu, co opravdu chceš.
Při koučování vzniká díky naprosté důvěře i prostor, kde můžeš odložit své masky. Prostor, kde můžeš odložit svá musím, nebo to nejde a můžeš prožít své to chci. Není to výslech, nejsou to motivační citáty ani nesmyslná víra v absolutní pozitivismus. Je to setkání se sebou samým. Upřímné, bezpečné, tiché i intenzivní. Ať už sedíme v koučovně, jdeme lesem, nebo mlčíme na břehu oceánu, děje se něco opravdu důležitého: rozhodnutí začít něco dělat jinak.
A co z toho teď máš ty?
Možná už trošku chápeš, co to koučování je a jak ti může pomoci. Není to nějaký návod na život z internetu, který si vytiskneš a připíchneš na nástěnku. A ne, koučem se nemůže stát každý. I když, kdyby se koučovacím principem každý řídil, lépe by se žilo. Koučování je prožitek, který musíš zažít. A pokud máš dočteno až sem, jsem si jistý, že tě to zaujalo. Třeba nevíš přesně proč, jen cítíš, že už nechceš dál přešlapovat na místě. A třeba právě teď přišla ta správná chvíle začít věci dělat jinak.
Reakce: dobrovolné.
Já jsem tady, až budeš chtít. Až budeš potřebovat někoho, kdo tě nebude soudit, nebude ti říkat, co máš nebo nemáš dělat. Ale bude s tebou hledat způsob, JAK dělat věci jinak.
První setkání je zdarma. Klikni sem a zkus to. Bez závazků. Jen ty a já. A tvůj příběh.
komentáře
Jirka
4. 5. 2025 at 21:50
„Haló! Jste tam?!“
Ano, jsme tady:-)
Petr Merlin Vaněček
5. 5. 2025 at 6:24
To moc rád čtu! 🙂