Azory jsou jednoduše srdeční záležitost. Občas se mě někdo zeptá, jak jsem je vlastně objevil? A já odpovídám: „Ve snu.“ Sen, který se mi opakovaně roky zdál – stejné tiché místo, stejné jezero … a přesto cítím vůni moře. A pak jsem tohle místo našel na břehu Lagoa do Fogo na ostrově São Miguel. Tenhle...
A je to tu, říkáš si, definitivně padl na dno a začíná dráhu ezoterika. Buď v klidu, zas tak horké, jak letní večer bez mojita, to nebude. Myšlenka toho, jak najít vnitřní klid, je sice už dost zprofanovaná. Často zaměňovaná za očividné pokusy zneužít chaos v hlavě lidí. Ale přesto se na ni dneska podíváme....
Dnešním článkem zakončím minisérii prázdninových zamyšlení nad dovolenou. A zakončíme pěkně se vší parádou, tak jak se patří na post-vacation blues. Proč jsou návraty mnohdy těžší, než celá cesta, včetně zpožděného letadla, ztraceného kufru a dítěte, které zvrací v autobuse?
Jak přežít dovolenou. Šílená dovolená. Automatická odpověď na dovolené. Každé léto opakující se stejné otázky, které odráží realitu toho, jak se často lidé na dovolené cítí. A já se ptám: Co kdyby se dala dovolená i prožít?
Prázdniny jsou tu a tak začíná kratičký cyklus článků, které se dívají na dovolenou očima kouče. A protože není na co čekat, podívejme se rovnou na to, jak se sbalit na dovolenou.
A je to tu. V pátek nám naše milé ratolesti donesou vysvědčení. Že nemáš děti? Nevadí, myslím, že i tak pro tebe dnešní článek bude docela zajímavý. Přichází totiž druhá příležitost v roce, která se hodí pro bilancování. Tak trochu symbolicky prakticky v polovině roku.
„Merline co s tím mám dělat? Stalo se to zase. Zase byl můj řev hlasitější než stampede na americké pláni.“ Hmmm, myslel jsem si, že vinnetouovky už dneska nikdo nečte, nebo si z nich nic nepamatuje. Ale udělal jsem si alespoň docela dobrou představu o tom, jak hlasitý asi klient byl. „Já to nechci, jenže...
Tohle taky znáš. Všechno v tobě volá: „Tak už to sakra řekni!“ a ono nic. Stojíš a mlčíš. Případně se ještě slyšíš říkat „Všechno je v pohodě.“ Co mám dělat, když se bojím říct, co cítím?
„Vím, že takhle to dál nejde, chci změnu … Ale pořád v tom zůstávám.“ „Proč neodcházím? Protože to TEĎ jinak nejde.“ „Chci začít jinak, chci změnu. Ale přijdu s tím o to, co mám teď.“ „Nejde mi to jako dřív, musím to změnit, začít věci dělat jinak. Ale co na to řeknou ostatní?“
„Já ani nejsem unavená. Já prostě nemůžu.“ povídá mi tiše. Rty se sotva pohnuly. Sedí naproti mně, rovná záda, klidný pohled. Zvláštně klidný. Jakoby ani pořádně neexistoval svět kolem nás. Perfektní tvář, dokonale sčesané vlasy, na kolenou blok a v něm dokonale písmenko vedle písmenka zapsaná slova a věty, které považuje na našem setkání za...
Těšany 2
664 54 Těšany
Czech republic
IČ 73534536
