Merlin: Dobrý den, vítejte u dalšího dílu pořadu U Merlina v hlavě. Dnes tu mám opravdu výjimečného hosta. Přivítejme Perfekcionalistku – dámu, která má vždy po ruce červenou propisku a nesnáší polovičatá řešení.
Perfekcionalistka (stroze): Dobrý den. Můžeme už začít? Ten úvod totiž za moc nestál a jsme díky němu tři minuty po plánovaném čase.
Merlin: Samozřejmě. Řekni mi, jak ses vůbec ocitla v mojí hlavě?
Perfekcionalistka: Už od dětství. Pamatuješ? Jedničky, pochvaly, srovnávání. Když jsi něco nedotáhl, byl trest, když jsi to přehnal, byla pochvala. A pak tu byli lidé, pro které tvé nejvíc nikdy nebylo dost. Já jsem vlastně přišla, abych ti pomohla. Můj úkol je zajistit, že všechno bude dokonalé. Bez chyb. Bez rizika selhání. Jenže (tichý povzdech)… občas to trochu přeháním.
Merlin: To chápu. Stejně jako já. Mimochodem, slyšel jsem, že máš sourozence? Žijí skutečně Sabotéři uvnitř nás?
Perfekcionalistka: Ach ano! Moje sestra Oběť. Věčně říká: „Já za nic nemůžu, já prostě nemám štěstí.“ Bratr Pochybovač, to je pěkný lotr, se ozývá hlavně v noci – šeptá ti, že na to nemáš, že jsi na to nikdy neuměl. A pak je tu samozřejmě Rebel – ten ti zase říká, že pravidla jsou blbost a že bys měl radši všechno hodit za hlavu.
Merlin: Napadá mě teď, kdybych tě – vás všechny – dneska jen pozorně vyslechl, z každého z vás si vzal kousek, a poděkoval vám… ale rozhodování si vzal zase zpět k sobě?
Perfekcionalistka (chvíli mlčí): Hm. To by bylo… nezvyklé. Ale možná… možná to zkus.
Sabotéři uvnitř nás
„Možná se ti zdá, že sabotéři uvnitř nás mají za úkol nás zničit. Ale věř mi – opravdu mají. Ale když je umíš poslouchat nosí i perly.“
Význam slova sabotér, sabotovat je úmyslně a zlomyslně zranit či zničit. Pochází z postupu prvních francouzských a belgických dělníků, kteří házeli své tvrdé dřeváky (sabots) do převratných nových parních strojů, kterým chtěli zabránit v provozu z obavy, že by je jejich užití připravilo o práci. A jaké dřeváky házíš do svého vlastního stroje ty?
Tihle naši souputníci s námi jdou opravdu už od raného dětství. Tvořili se společně s naším sebevědomím, sebejistotou a empatií. Vzpomeň si na základní školu, kdy někdo byl machr a někdo šedá myš, později looser (dneska by se snad řeklo cringe, sigma fail nebo dokonce delulu). Tehdy představovali skvělou čtyřku pro přežití. Prostě ti napovídali, jak se máš chovat co nejlépe tak, aby tvé výsledky naplnily očekávání dospěláků. Dnes už jen brzdí tvůj růst. Jací jsou to sabotéři uvnitř nás?
Perfekcionistka
Všechno musí být dokonalé. Každý e-mail, každá věta, každý krok. Pokud to není nejlepší verze, radši to ani nezačínej. Tvůj vnitřní hlas ti šeptá, že dokud to nebude na 110 %, nikdo tě nebude brát vážně. Tahle vnitřní postavička nosí rukavičky a zářivě bílou blůzku bez jediného záhybu a má neustále nakloněnou hlavu s pochybovačským výrazem. Její specialita? Zastavit tě těsně před startem. Přitom to myslí dobře – nechce, aby přišel pocit ztrapnění se. Jenže cena za to je vysoká: nikdy nic nezačneš.
Pochybovač
„A jsi si tím jistý?“ šeptá ti, když konečně získáš odvahu. Rád se tváří jako realistický hlas rozumu, ale jeho otázky jsou jedovatější, než se zdá. Co když to nezvládneš? Co když se na tebe všichni dívají? Není to celé jen nesmysl? Čím víc ho posloucháš, tím menší se cítíš. A i když je v tobě nadšení, Pochybovač ti ho dokáže zadupat do země.
Oběť
„To nemá cenu. Všechno už jsem zkusila.“ Oběť je mistryně v připomínání všech minulých zklamání. Věří, že není nic, co by šlo udělat jinak. Svět je proti tobě. Lidé tě zklamali. Život ti hází klacky pod nohy. Její hlas je tichý, ale setsakra vytrvalý – odvádí tě od naděje. A přesto… Oběť touží po uznání bolesti. Když ji vyslechneš a obejmeš, přestane tě brzdit. A dovolí ti udělat nový krok – tentokrát vlastní.
Rebel
Tenhle sabotér není tichý. Je to vnitřní vzpurný teenager, co ti říká: „Nenech si do ničeho kecat! Kašli na to!“ Nechceš plnit úkoly, protože tě nikdo nebude ovládat. Nespokojenost maskuje humorem a cynismem. Přitom by úplně stačilo připustit, že tě to celé vlastně děsí. Rebel není špatný – jen neví, jak říct „bojím se“. Když ho vezmeš za ruku, promění se v odvahu.
Myslíš, že je tenhle výčet sabotérů konečný? Ani náhodou! Tady máš příklady dalších, kteří si ti v hlavě podávají dveře; Mlčící kritik. Stojí v koutě, mlčí – a přesto víš přesně, co si myslí o každém tvém nápadu. Přetížená manažerka. Máš toho tolik, že už není kdy začít něco nového – a to je přesně její plán. Zrcadlící stín. Přesvědčí tě, že každý okolo je lepší než ty – a tak raději nebuď moc vidět.
Kterého z těchto sabotérů poznáváš u sebe? Co ti říká nejčastěji?
Jak převzít otěže
Jasně, že je poznáváš! Dobrá zpráva je, že je v sobě nosíme každý. Ale víš co? Sabotéři nemají absolutní moc. Jsou to jen části tebe, které chtějí chránit, i když někdy dost nešikovně.
Co s tím?
Všímej si, kdy který z nich přichází. Pojmenuj ho. Klidně nahlas. Ptej se jich: „Co mi tím chceš říct?“ Nech je vypovídat a pak jim klidně poděkuj – a zkus se rozhodnout jinak. Se špetkou toho, co si vezmeš z jejich úhlu pohledu. Ale malinko odvážněji. Malinko laskavěji.
Protože otěže držíš ty. A to, že tě vnitřní sabotér někdy táhne jiným směrem, neznamená, že tě musí vést.
A pokud se chceš na tu cestu vydat s parťákem, ozvi se. Jsem tu pro tebe. První setkání je zdarma – a kdo ví, možná právě tam zjistíš, že už dávno umíš držet otěže pevně ve svých rukou. Jestli se na osobní setkání necítíš, zaregistruj se níže do 10 minut ke změně!
