Dnešním článkem zakončím minisérii prázdninových zamyšlení nad dovolenou. A zakončíme pěkně se vší parádou, tak jak se patří na post-vacation blues. Proč jsou návraty mnohdy těžší, než celá cesta, včetně zpožděného letadla, ztraceného kufru a dítěte, které zvrací v autobuse?
No future syndrom
No future syndrom (syndrom prázdné budoucnosti) není oficiální psychiatrická diagnóza, ale velmi výstižný popis vnitřního pocitu marnosti, ztráty smyslu a demotivace, který se často objevuje po návratu z intenzivního zážitku, typicky právě po dovolené, nebo jiném odpočinkovém období. Dobře ho znají účastníci táborů, ať už děti či vedoucí. Sám jsem jezdil dokonce na třínedělní turnusy jako dítě, praktikant i vedoucí. Pocit toho, že už nikdy nebude nic tak dobré, jak uplynulé tři týdny k tomu neodmyslitelně patřil. A co takhle vydařená dovolená u moře? Daleko od stresu a tíživých pocitů doma. Kdo se kdy nechtěl po dovolené přestěhovat?
V psychologii se častěji používá název post-vacation blues a bere se spíše jako nedůležitá součást menších či větších traumat způsobených dovolenou. Tedy pokud se nezačne jednat o stav dlouhodobější, který výrazně zasahuje do života, pak už mluvíme o adjustační poruše (poruše přizpůsobení).
Návrat do nechtěného
Co se tedy odehrává v hlavě, když tě přepadne tahle smutná píseň? Co je spouštěčem? Může to být návrat do pravidelného režimu, k odpovědnosti. Za běžných dní máš hlavu nastavenou na plnění jednotlivých úkolů a ani si neuvědomuješ, kolik jich je. Na dovolené vypneš a představa toho, kolik se na tebe sesype po návratu, tvou mysl jednoduše děsí. A ta se brání.
A co takhle pocit volnosti a svobody, který provázel celou dovolenou? Najednou je drsná realita připomínkou toho, že tě dospělácký život donutil vzdát se dětských snů. Jednou z dalších příčin bývá obrovský skok z dovolené do práce. Ještě v neděli ráno se válíš na pláži, aby ráno pondělní doprovázelo ne moc dobré kafe a kyselý úsměv kolegy. Jen 24 hodin dělí pohodu od stresu.
Co ti tohle blues říká o tom, kým jsi?
Jak nezůstat viset v návratu
Je naprosto normální, že tě dovolená chytne za nohu a nechce tě pustit. Dobrá zpráva je, že to přejde. Možná to bude den dva trvat, ale přejde. Dám ti pár jednoduchých tipů, co můžeš udělat pro to, aby byl přechod co nejplynulejší.
Pusť minulost
Prostě se smiř s tím, že tahle dovolená je voda pod mostem a už se nevrátí. Podívej se na fotky, namaž spálená záda, vypij tu lahvičku ohnivé vody, co měla být dovolenkovým dárkem pro přátele. Umožni změnu.
Návratový den
Už jsem to naznačil. Za hloupých 24 hodin se ocitneš z pláže v kanceláři. Do toho pračka, suška, myčka. Jídlo, vysavač a zahrada. Jak by mohl vypadat den navíc? Den navíc doma, kdy si dovolíš dosednout, nech ještě chvíli doznít dovolenkovou sambu, projít kakofinií návratu, užij si něžné smutné blues návratu a v klidu se vyspi na další pracovní den.
Udělej z dovolené pravidlo
Jak by se změnilo tvé myšlení, pokud by dovolená nebyla výjimka, ale stalo se z ní nové pravidlo? Jednoduše nečekat až na dovolenou bude příležitost a čas, ale stanovit si pevná data, kdy budeš moci zas prožít tu báječnou pohodu, co právě mizí?
A co když je návrat příležitost?
Slyšíš právě blues? Co když to není zvuk selhání, ale něžná melodická připomínka toho, že tvůj život měl vypadat jinak? No future? A co když tvá budoucnost může být jiná? V rytmu, který určíš ty! Kým chceš být, až příště zas zaslechneš tiché blues po návratu z dovolené?
Víš, že se dá na blues tančit? Je to pomalý tanec plný respektu, intuice a odhodlání následovat tanečního partnera přesně tam, kam chce jít. A stejné je to s koučováním. Nebudu tě tlačit do míst, kam nechceš, nebo kde bych viděl řešení já, ale budu s tebou pomalu tančit do míst, kam se chceš dostat ty. A tak, jestli teď slyšíš tichou hudbu, ozvi se mi a domluvme si první setkání.
