Přijde mi to až jako mantra: „Najdi životní směr – najdeš sebe“ a jiné podobné motivační citáty z hrníčků. Ale ani dnes nedostaneš seznam deseti kroků, které máš udělat, ať najdeš sebe sama. Zároveň tě v tom ale nenechám. I když tenhle článek bude bolet, bude pravdivější, než návod z časopisu. Lidí bez životního směru je totiž víc, než si myslíš.
Vize, mise, cíl
Životní směr musí mít tři základní věci: Vizi, misi, cíl. Vize je to, co chceš mít ve svém životě třeba za 10 let. Mise je důvod, proč to chceš. A cíl je nástrojem toho, jak svou vizi naplníš. Jenže vůbec. Jsou to sice fajn nástroje pro vědomé a zodpovědné popsání cesty seberozvoje, ale daleko častěji za mnou přijdou klienti, kteří na nutnosti mít životní směr staví celou svou existenci.
Málokdo z nás má přesně vydefinovaný životní směr a nebo dokonce cíl. Většina lidí jednoduše pluje životem a řeší věci tak, jak přijdou. Pracují, vzdělávají se, staví dům, mají houpačku na zahradě a jsou spokojeni. Ten pořádný tlak ale na životní cíl ale nastane, když se život sesype.
Kouči, najdi mi můj životní směr!
„Nevím, co se životem a tak jsem tady. Ukaž mi můj životní směr!“
Jenže když nevím co se životem, nehledám vizi, ale hledám sám sebe. Co podle mě člověk po rozpadu života potřebuje jako úplně první? Potřebuje zažít, že není rozbitý. Čteš správně, nepotřebuješ slyšet, že bude všechno v pohodě. To, co teď opravdu potřebuješ, je uvědomit si, že tvá hodnota není pryč, že tvoje identita nezmizela a že tvůj příběh není selhání, ale jen krátké intermezzo tvého života.
Je to jako když člověk stojí v troskách ohořelého domu a první instinkt není stavět dům nový, ale ujistit se, jestli vůbec dýcháš.
Teprve pak můžeš hledat svůj životní směr.
Deset kroků, jak odhalit svůj životní směr
Krok jedna: zapomeň, že nějaké kroky jsou. Životní vize se jen málokdy rodí jako něco, co můžeš pevně stanovit na základě rozboru svých myšlenek. Život přece může i nemít směr. A pocit potřeby někam směřovat znamená jen to, že hledáš ve svém životě něco pevného, něco, o co se dá opřít. Něco, co ti říká: „Tohle je jen moje, tohle je pravdivé.“
A tak to zkus vzít z jiného úhlu pohledu. Co když teď přijmeš myšlenku, že směr nemáš? Že ten ohořelý dům vezmeš jako příležitost udělat věci jinak, lépe. Podle sebe, podle toho, co teď cítíš. Tím myslím: chceš teď vůbec dům? A pokud ne, co jiného můžeš mít? Zastav se a dovol si poslouchat. Bez ohledu na své okolí pravdivě objevovat, co opravdu chceš. Zkoumej své možnosti.
Jak najít životní směr
Už asi tušíš, že najít svůj životní směr není o rychlých návodech ani dokonalých plánech. Je to o tom, že se zastavíš, zhluboka nadechneš a začneš vnímat, co je pro tebe opravdové. Protože právě z té opravdovosti vychází to, co teď hledáš – myšlenka, záměr. Jednoduše něco, co můžeš zkoumat a užívat si objevování. Teprve potom můžeš v návaznosti řešit, zda ve svém životě máš skutečný cíl.
A pokud cítíš, že potřebuješ podporu, aby ses nebál udělat první krok, pojďme spolu objevovat tvůj směr: krok za krokem, ve svém vlastním rytmu. Zarezervuj si první půlhodinku zdarma. Těším se, co spolu objevíme.
