Některá témata přicházejí se železnou pravidelností. A ani letošní rok není výjimka. Ještě ani nedosedla do křesílka a nestihl jsem nabídnout vodu či kávu a horlivě ze sebe vyhrkla: „Chci změnit práci, ale nic neumím!“
Chci změnit práci
Na koučování mě nesmírně baví sledovat, kam nás téma zavede. Myslím tím, že leckdy pojmenované téma ukrývá úplně jinou, hlubší problematiku, než kterou na začátku klient vnímá. Touha změnit práci není ani v tomhle případě výjimkou. Rychle se ukázalo, že za slovy „nic neumím“ se neskrývá nedostatek schopností, ale roky budovaný pocit nedostatečnosti. Věta, kterou si klientka opakovala tak dlouho, až jí uvěřila.
Ještě chvilku jsme si povídali a najednou jsme nebyli u práce. Postupně jsme se propracovali k tématům sebevědomí, strachu z neznáma a k hluboce zakořeněnému přesvědčení, že „ostatní všechno zvládají líp než já“.
Víš, co je zajímavé? Jak lidé, kteří jsou zpočátku velmi expresivní a emotivní, začnou se u koučování zklidňovat a mluvit pomaleji. A s každou další otázkou se na povrch derou pocity vyčerpání, nespokojenosti a ztráty smyslu. Jakoby existovala přímá úměra. Čím víc a hlasitěji toho člověk navenek říká, tím víc to uvnitř bolí.
Slepé uličky pracovní
Ať už jsou důvody pro změnu zaměstnání jakékoliv, většinou vedou první kroky na internet. Na pracovních portálech ti ale bohužel neřeknou to nejdůležitější: bez jasného cíle práci nenajdeš. Osvícení zkrátka nepřijde při pročítání náhodných inzerátů.
Vzpomínám, kterak jsem sám před mnoha lety řešil změnu zaměstnání a dělal jsem stejné chyby, jako všichni ostatní – neřešil jsem proč chci změnu, ale soustředil jsem se na změnu samotnou. Změna jako vysvobození. A tak jsem srovnával své schopnosti s lidmi které jsem v různých možných oborech znal. Viděl jsem jen to, jak jsou lepší než já. U kariérní poradkyně jsem pak vytrvale opakoval, že vlastně nic neumím. Nabídla mi práci autolakýrníka.
Když pořád říkáš, že nic neumíš, mozek ti to uvěří.
Ty nevidíš své schopnosti?
Většina lidí opravdu neumí popsat své schopnosti a vlastnosti tak, že na jejich základě umí vyprofilovat ideální práci. Neboj se, nejsi výjimka. Když si ale vybereš tři náhodné lidi, ze tvého okolí, jaké schopnosti by na tobě viděli? Za co by tě chválili?
A můžeme jít ještě o kousek dál: Jakou práci by ti vybrali?
Máš teď chvilku? Pojď se mnou do jednoho kratičkého cvičení. Jedním z nejsilnějších nástrojů lidské mysli je schopnost představivosti. A tak si teď představ, že tihle tři lidé sedí před tebou za stolem. V ruce máš papír a tužku a jednoho po druhém se ptáš, co umíš, co znáš a v jakém oboru by tě oni viděli. A protože představivost je skutečně mocná, co ti odpoví, když se jich zeptáš, zda neví o nějaké vhodné příležitosti?
Co všechno umím?
Tak co, jak se teď změnilo nic neumím? Co tě nejvíc překvapilo?
Uvedenou metodu velice rád využívám v poněkud rozšířenějším podání i na svých setkáních s klienty. Je velice účinná a často přinese nečekané možnosti. V případě klientky tak rychle vyšlo najevo, že vůbec nejde o práci. Změna zaměstnání byla jen zástupný problém. Ve skutečnosti jsme se dotkli něčeho mnohem hlubšího. Neustálého tlaku na výkon. Pocitu, že musí být perfektní. Že nesmí zklamat. Že když zpomalí, někdo ji nahradí. Její cesta tak nakonec neznamenala odchod z oboru, který miluje, ale změnu pohledu na sebe sama.
Vnímáš, že potřebuješ ve svém hledání pomoc a nevíš, kudy kam? Rezervuj si první půlhodinové setkání zdarma.
