Přestaň plánovat, začni jednat!

Přestaň plánovat, začni jednat! Kolik plánů jsi už vytvořil, ale nikdy neuskutečnil? Co ti brání realizovat vymyšlené? Trávíš hodiny a dny nad promýšlením strategie, připravuješ si akční plány, milníky, swot analýzy a nakonec stejně neuděláš nic?

Plánování převládá nad akcí

Představ si, že máš nápad na skvělý projekt – třeba chceš napsat knihu, vytvořit skvělý kurz pro začínající podnikatele nebo  vůbec jen zahájit vlastní podnikání. Strávíš hodiny tím, že si podrobně naplánuješ všechny kroky. Hledáš nejlepší způsoby, jak to udělat, zajistíš si správné nástroje. Koupíš si skvělou doménu. Jsi ve facebookových skupinách, kde čteš o zkušenostech ostatních. Možná si dokonce vytvoříš perfektní časový harmonogram. Jenže ani po měsících plánování jsi ještě ani nezačal. Tvůj projekt zůstává jen na papíře a ty jsi jen frustrovaný, že se nic neděje.

Vzpomeneš si, že chceš začít běhat, abys byl aktivnější a zlepšil si kondici (a zhubl, co si budeme povídat). Začneš tím, že jdeš na Internet a vybíráš nejlepší běžecké boty. Hledáš recenze, porovnáváš ceny, nastuduješ si první poslední o běžeckém stylu. Najdeš běžecké mapy a nadšeně hledáš, jaká trasa je pro tebe nejvhodnější. Na diskuzi kdosi psal, že je nesmírně důležitý čas, kdy běháš. A tak plánuješ přesně ten ideální čas, kdy tvoje tělo bude nejlépe spalovat, kdy nebude moc lidí venku, počasí bude příjemné, děti už budou mít hotové domácí úkoly a večeře bude na stole. Týdny plynou a pořád se nic neděje – buď prší, děti jsou nemocné, nebo zrovna dneska není měsíc v konjunkci s Jupiterem. Co se tedy stalo? Sedíš doma, kondice nikde, kila naopak všude a máš akorát výčitky, že ti utekl ten okamžik začátku.

Akce ustupuje plánování aneb co nefunguje

Existují čtyři základní důvody, proč nedokážeš ani po pečlivém naplánování akce začít skutečně jednat. A ne, lenost mezi ně nepatří.

1. Perfekcionismus – i když by to do tebe nikdo neřekl, snažíš se pečlivě naplánovat každičký detail akce. Vyhodnocuješ, hledáš, přemýšlíš, do detailu a zpaměti znáš každou část plánu, ale protože máš pořád pocit, že není dokonalý, nepřejdeš k realizaci. Jednoduše proto, že tvůj plán nebude nikdy dost dobrý. Máš strach.
2. Co když přijde neúspěch – přestože plán je perfektní a máš ošetřené i jeho nejjemnější nuance, vidíš velkou hrozbu v neúspěchu. Co když uděláš chybu? Co když někdo jiný udělá chybu? Co když sice všechno proběhne perfektně, ale přesto to nebude stačit? Máš strach.
3. Přetížení – akcí už máš naplánováno tolik, že ani nevíš, kterou začít. Tahle je sice dobrá, má smysl, tvoje okolí by ji ocenilo, podpořilo tě, ale nemáš na ni čas. Jenže takhle to máš i s dalšími a dalšími naplánovanými činnostmi, že se cítíš přetížený a tak raději zůstaneš v bezpečí plánování a neuděláš nakonec nic. Máš strach.
4. Prokrastinace – plánuj, plánuj, drž se známého, zažitého, toho, v čem jsi dobrý. Je to jednoduché, mnohem jednodušší, než se vrhnout do velké výzvy. Máš strach.

Asi už jsi uhodl, že pojícím prvkem všech čtyř důvodů je strach. Skvělé je, že o strachu už jsme se bavili a tak víš, že strach jde jako silnou emoci využít i pro hodně velké věci.

Přestaň plánovat, začni jednat!

Co můžeš udělat hned teď je ale velice jednoduché a už jsem to psal několikrát – přestaň plánovat, začni jednat! Tvůj plán je skvělý! A že není dokonalý? Nikdy nebude! Nikdy nebudeš mít dostatek vstupních údajů k tomu, abys dokázal obsáhnout všechny alternativy. Ale protože jsi člověk plánovací, dám ti návod. Je velice jednoduchý, má tři kroky a vejde se do deseti minut:

1. Celou dobu víš, o čem mluvím. Trápí tě to a tíží, takže si teď vyber jeden konkrétní cíl – první maličký krok k tomu, abys zrealizoval svůj plán.
2. Tenhle krok si napiš. A jestli máš strach, jak ho poznáš, pak je to přesně ten maličký krok, po kterém už se to celé začne kutálet a nebude cesta zpět.
3. Zrealizuj ho. Teď. Bez ohledu na to, zda výsledek bude perfektní.

Chceš napsat knížku? Otevři dokument a napiš první odstavec. Chceš začít běhat? Vezmi čelovku, boty a jdi. Chceš koupit dům? Napiš realiťákovi. Plánuješ odejít z práce? Napiš a hned podepiš výpověď. Nebo se chceš vymanit ze vztahu, který roky nefunguje? Jdi a řekni to nahlas. Teď je ta správná chvíle.

Pozoruj, jak ti bylo, jak ti je, co se změnilo

Už je to lepší, viď? Mám pro tebe dobrou zprávu. Ten plán, co jsi měl naplánovaný, vůbec nepůjde tak, jak jsi čekal. A to je dobře. Protože jsi se vymanil z vlastního strachu a udělal jsi právě obrovský krok k tomu, abys došel tam, kam chceš. Já vím, že to nebyl právě velký krok, ale i provazochodec, který se chystá přejít nad propastí, musí udělat první krok. A ten nikdy není ani velký, ani sebejistý. Jenže až s prvním krokem opravdu zjistíš, jak si na tomhle dlouhém laně stojíš.

Prozkoumej, jak se cítíš. Podívej se na chvilku do minulosti a připomeň si všechny pocity, které tě při plánování provázely. A porovnej to i s tím, jak se cítíš teď.

Akce, to že jsi skutečně něco udělal, přináší sebejistotu v tom, co děláš. Pouhopouhé plánování s sebou nese nakonec zmatek, frustraci a vzrůstající nechuť cokoliv udělat. Pamatuj si, že není podmínkou, aby vše bylo dokonalé. Nikdy nebude. A že jsi přesto cíle nedosáhl? A nebyl ten cíl jen příliš velký? Měl jsi všechny prostředky, které jsi k dosažení cíle potřeboval? A co si stanovit menší, jednodušší cíl? Uvědom si, že největší změna není v dosažení cíle, ale v tom, že jsi dokázal zaktivovat svou energii a vnímáš pocit pokroku.

Tréninková desetiminutovka na závěr

Nechceš si to hned na ostro zkusit s něčím, co tě trápí? Klidně začneme zlehka. Protože pokud si to natrénuješ na menších věcech, ty velké už pak půjdou o poznání lépe.

Rozhlédni se kolem sebe a uvědom si jakoukoli věc, kterou bys chtěl teď udělat. Třeba vidíš, že je potřeba umýt nádobí. Představ si, že na umytí nádobí potřebuješ stejný plán, jako na vše ostatní, co odkládáš. Začni si psát seznam:

1. Musím zkontrolovat, zda mám dost prostředku na mytí nádobí a pokud ne, budu muset jít do skříně, kde určitě nějaký je. A pokud není, budu muset nakoupit zítra nový.
2. Musím zkontrolovat, že teče teplá voda, pokud ne, budu muset řešit, proč neteče. Kotel? Odstávka? Pokud se mi to nepovede vyřešit, musím vodu ohřát v hrnci na plotně. Mám dost velký hrnec?
3. Musím prvně vyskládat nádobí z dřezu, abych tam tu horkou vodu se saponátem mohl napustit.
4. …

Dopsal jsi? Přestaň plánovat, začni jednat, schovej si tenhle seznam, protože se ti možná na cestě k umytému nádobí bude hodit, ale v prvé řadě jdi a umyj nádobí.

Každý plán začíná prvním krokem.

Až zas budeš plánovat, napiš si tohle jako první bod svého plánu. Mít plán nestačí. Každý plán ožívá až ve chvíli, kdy uděláš první krok!