Pokud jste se nikdy nesetkali s koučem, nebo si pod tímto pojmem představíte třeba hasičského trenéra, pak vězte, že tato profese obnáší něco úplně jiného. Označení kouč sice zdánlivě pochází ze sportovního prostředí, nicméně úplně původní význam je mnohem starší a vychází z označení jistého typu kočárů, které se vyráběly v maďarské vesnici Kocs (Koč).
A stejně jako kočár přepravuje lidi z jednoho místa na jiné, tak i kouč poskytováním svých služeb umožňuje lidem dostat se na místa, která chtějí a hledají.
Kouč není mentor, není trenér, není rádce. Kouč na klienta nekřičí, ani mu nevytyčuje cestu. Nesoudí řešení, která klient najde, neodsuzuje to, kým klient je. Kouč provází klienta k nalezení vlastní cesty. K nalezení vlastních hodnot, odpovědí a možností na daný problém. Každý z nás se jistě někdy dostal do situace, kdy nevěděl kudy kam. Nebo věřil v existenci lepšího řešení. A hledal odpovědi u své rodiny, svých přátel, lidí, kterých si váží a kterým důvěřuje. Jejich rady ale buď nedávaly smysl, nefungovaly, nebo s řešením nebyl spokojen. A proč? Protože to byly cesty a řešení, které nebyly jeho.
Člověk dokáže plně využít svůj potenciál jen tehdy, pokud kráčí po své vlastní cestě. Kouč na takové cestě klienta provází a velmi pečlivě klade otázky, které vedou k uvědomění toho, co klient skutečně chce. Co je jeho myšlenka a jeho cíl.
Nenech si nikým říkat, co máš či nemáš dělat. Jsem Tvůj kouč a za každých okolností v Tebe absolutně věřím.
