Možná tímhle příspěvkem zvednu leckoho ze židle, dokonce kvůli svému jménu snad dostanu od někoho i vynadáno, ale kouč není ezoterik. Naše milovaná wikipedie definuje ezoterismus (esoterismus) mimo jiné jako „vyhrazení určitých tajných znalostí zasvěcencům bez ohledu na náboženský či duchovní směr.“ Ale na koučování není nic tajného, tajemného a určitě ani nic určené jen pro zasvěcené!
Kouč ezoterik
Koučování má v naší malé zemičce pořád ještě pejorativní podtext. Poměrně často se dozvídám, že je koučování divný ezoterický počin, který přeci nevede k ničemu dobrému. Podobně jako (psycho)terapie má podivnou pachuť, že přeci nepotřebuji cvokaře, má koučování pachuť něčeho divného. Společensky škodlivého. Občas se dozvím, že i lifestylového (a doufám, že slyšíte ten děsně pohrdlivý tón). Ezoterického. Občas se dozvím, že koučování je jen zábava pro bohaté, nebo obyčejné povídání, kdy přece pokec s kamarádem u piva přinese víc užitku. Bez mučení přiznám, že jsem v minulosti ke koučům přistupoval velmi podobně. Až má velmi osobní zkušenost mi otevřela oči.
Co může přinést koučování i terapie
Oči mi koučování otevřelo v tom, že nese výsledky. Skutečné, měřitelné, hmatatelné výsledky. Už jen to, že koučink se při stanovování cílů vždy snaží zajistit, aby tento byl SMART, tedy vždy dostatečně konkrétní (Specific), měřitelný (Measurable), dosažitelný (Attainable), smysluplnný (Relevant) a časově vymezený (Timely). Mnozí z vás jistě smart cíle znají. Ať už ze školy, ze zaměstnání, nebo třeba z dotačních titulů. Asi na tom tedy něco bude.
Rady kamaráda u piva jsou dobré. Ale jen tehdy, pokud si z nich umím vybrat to, co já chci a kterou cestou se chci vydat. Jenže ne vždy je vše tak jasné. Někdy sám cítím, že se ve mne děje něco, co není v pořádku, nebo na co sám nestačím. A tehdy přichází na řadu terapie či koučování (a o tom kdy a co na řadu přichází se pobavíme někdy příště). Koučování i terapie pomáhají lépe porozumět svým vlastním emocím, myšlenkám a chování, což vede k uvědomění si svého vlastního já. Sebe sama. Toho, co já chci a toho, co po mne chce mé okolí. Zní to lifestylově? A co když mi to fakt pomůže? Třeba můžu být spokojenějším proto, že si uvědomím to, co dělat nechci. Zní to povědomě? Já musím …
Velmi často mi moji milí z Axia Management Academy připomínají, že pokud by všichni lidi na světě využívali koučovací přístup, bude svět o hodně lepším místem. A já souhlasím.
Tak je ten kouč ezoterik?
Jednou pro vždy: nehoří. Teda není. Dobrý kouč má za sebou kvalitní vzdělání akreditované školy. A neustále na sobě pracuje. Hledá možnosti seberozvoje a studuje. A ano, připadám si občas jako houba, která do sebe nasává kvantum znalostí. Protože mne to baví. Koučování se pomalu, ale jistě dostává i do akreditovaného vzdělávání MŠMT. Postupy, metody a nástroje, které dobrý kouč využívá, jsou vždy v souladu s etickým kodexem ICF.
A vůbec – není jednodušší to prostě zadarmo vyzkoušet?
