Jdeme spolu tiše lesní cestou, ptáci zpívají, hmyzáci kolem bzučí a příroda kolem nás je plná života. Ve vzduchu je cítit voda a krásná jarní šťavnatá zeleň je potěchou oka. „Co když mi život utíká mezi prsty?“ ptá se mne najednou. „Co když všechno, co dělám, nemá žádný smysl a jen se vyčerpávám? Jak poznám, že žiju správně?“ Neměl bych se ptát já? Já jsem přece kouč!
Čekání na Godota
Jestli teď očekáváš, že ti dám odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec, pak se pleteš. Ale jo, jistěže 42. Jak poznáš, že život žiješ správně? Že ti jen neutíká mezi prsty jako voda sítem? Proč ten Godot? Protože stejně nesmyslné, jako bylo čekání Estragona a Vladimíra, je nesmyslné očekávat odpověď. Nikdy nepřijde. Nemůže. Protože pokud by přišla, utopíš se v honbě za nereálným všechnostihnu, plánování a odkládání radosti a štěstí na až jednou.
Jistěže máš pocit, že ve svém životě můžeš udělat víc. Tenhle pocit je skvělý motivátor pro změnu. Ale musíš jej využít pro změnu k tomu, co opravdu chceš a ne se jím nechat ovládnout.
Co můžeš změnit dnes …
Nabídnu ti teď trošku jiný úhel pohledu, chceš? Opravdu nemusíš stihnout všechno pro to, aby byl tvůj život plný. Podívej se za sebe. Začni klidně od základní školy. Pozorně sleduj, jaký byl tvůj život. Sleduj své úspěchy i neúspěchy. A připomeň si, že chyby, které máš za sebou, tě poučily do budoucnosti.
Byl tenhle příběh správný? Neutekl ti život mezi prsty? Pokud je tvá odpověď ne, už víš, co budeš dělat dál. A pokud zní tvá odpověď ano, výborně! Můžeš s tím totiž něco udělat.
… odlož na zítřek!
Proč? Protože dnešek nemusí být den, kdy všechno dohoníš. Možná právě naopak. Možná má být dnešek tím vzácným prostorem, kdy nic nedoženeš. A právě díky tomu se ti může něco zásadního ukázat. Co kdyby byl dnešek dnem, kdy nic neplánuješ, ale jen se díváš zpátky?
Na všechno, co máš za sebou.
Na lidi, kteří prošli tvým životem.
Lekce, které, těžce osvojené, tvoří tvé já.
Radosti, které snad ani pořádně neoslavuješ.
Nech si zítřek na plánování a hledání „co dál“. Dnes si dopřej pohled na to, co už je.
A co dál?
Ráno se nadechni a připomeň si všechno, co bylo dnes. A klidně se zase zeptej „Co když mi život utíká mezi prsty?“ Budu rád, když mi sem napíšeš do komentářů svou odpověď. Pořád máš pocit, že nevíš, jestli žiješ správně? Pokud chceš, můžeme se na to spolu podívat. Věnuj mi půlhodinku svého času a uvidíme, na co přijdeme. Je to zdarma.
