A je to tu. V pátek nám naše milé ratolesti donesou vysvědčení. Že nemáš děti? Nevadí, myslím, že i tak pro tebe dnešní článek bude docela zajímavý. Přichází totiž druhá příležitost v roce, která se hodí pro bilancování. Tak trochu symbolicky prakticky v polovině roku.
Když už jsme u té symboliky, víš, že včera brzy ráno začalo astronomické léto? Mí blízcí si ze mě dělají legraci, že končí dva měsíce v roce o kterých tvrdím, že se dají přežít. A také, že tvrdím, že se blíží Vánoce (už jen čtyři zkoušky sirén). Ale vraťme se k tématu vysvědčení.
Vysvědčení, aneb úřední listina
Na jaké ze svých vysvědčení si vzpomínáš? Pamatuješ na tu specifickou strukturu papíru? Vodotisk, kulaté razítko a podpis pana ředitele. Dokonce i naprosto unikátně vonělo. Dneska už takhle zpravidla nevypadá. I tak je to oficiální dokument, který se musí okamžitě schovat do desek, aby se náhodou nepomačkalo či nezašpinilo. A v těch deskách skončí založené další dlouhé roky. Ti největší machři s ním zacházeli neuctivě, ostatní téměř posvátně.
Neméně důležité, jak vysvědčení vypadlo, bylo to, co obsahovalo. Kromě snad statisticky zajímavých údajů, jak kdo byl nemocný (nebo jak často za školou), známky. V nižších ročnících vyjádřené číslicí, v těch vyšších už slovy. Veškeré snažení posledního půlroku vyjádřené v jediné kolonce.
Následující odstavce budou tak trošku hledět do minulosti, na dobu, kdy jsem vysvědčení domů nosil já. Ale neboj, dostaneme se k jádru věci!
Dobré vysvědčení
To je takové, kde jsou od začátku do konce samé biče, případně monotematicky vypsané slovo výborný. Znamená, že daný student je premiantem. Výborným. V sobotu pojedeme za babičkou a dědečkem, kteří uznale pokývají hlavou a když to dobře půjde, letních zmrzlin, výletů, nebo kreditů na Steamu (abych to přiblížil i dnešní generaci) bude o kousek více.
Špatné vysvědčení
To je takové, kde samé biče či monotematicky vypsané slovo výborný není. Ne že by bylo se samou pětkou, nebo by snad znamenalo, že budeš psát reparát, ale každá jednotlivá kolonka znamená, že se příště musíš snažit víc. Všímáš si, že není nic mezi? Vnímáš černobílou jistotu? Špatně a dobře? Dobro a zlo? Světlo a noc? Nebe a dudy? V nejlepším případě se dozvíš, že to vysvědčení docela ujde.
Když stupnice nestačí
Od roku 2005 mohou školy oficiálně hodnotit slovně (snahy o takové hodnocení se datují k experimentům už od roku 1990). Na onom kýženém dokumentu se pak místo známky objeví „hodnocen/a slovně“ a povinnou přílohou je právě uvedené slovní hodnocení. Přináší poměrně zásadně vyšší nároky na učitele, kteří najednou nedělají prostý průměr známek s různou vahou, ale musejí se na svého svěřence podívat jako na člověka. S tím vším, co k němu patří. A tady to konečně začne být zajímavé.
Vysvědčení jako příležitost
Co na chvíli zapomenout, že vysvědčení navenek deklaruje to, jak moc špatný či dobrý vzdělávající se člověk je. Za každou takovou známkou je totiž obrovská spousta věcí. Písemky a zkoušení (ne)povedené. Často hodiny dřiny, ať už dětí či rodičů. Jak by vypadalo naše vlastní slovní hodnocení každé jedné známky? Není to tak složité. Zamysli se. A zkus k té zdánlivě špatné známce vyjmenovat alespoň pět věcí, které se povedly. A jestli je nevidíš, co se zeptat toho, koho se to přímo týká? Svých ratolestí?
Že nemáš děti a tenhle článek čteš tak nějak ze zvědavosti? Skvěle! Máme za sebou šest měsíců z letošního roku. Jakou známku si dáš za svůj život? Asi to nebude jednička, že? A jak se tvůj pohled změní, když začneš vzpomínat, co se ti za poslední půlrok povedlo?
Jistě, jsou i věci, které se nepovedly. Které svou vahou a hodnotu snižují výslednou známku. Ale jaké budou tvé pocity, když si uvědomíš, že chyba je příležitost udělat příště věci jinak? Jak se cítíš? Smutek, bezmoc a lítost vystřídala radost, touha a motivace, že? Jak rychlé a jednoduché to vlastně je.
A co dál?
Vezmi si prázdný list papíru, opravdu čistý a rovný. Napiš si na něj své vlastní vysvědčení. Pěkně postaru, po známkách. Od jedničky do pětky ohodnoť sebe sama. Hodnoceným předmětem jsou aspekty tvého života. A pak se soustřeď na každou jednu známku a zamysli se, co nového ti přinesla, naopak jaké byly chyby, ze kterých se můžeš poučit. Udělat to příště jinak. Lépe. Vystav si své slovní hodnocení. A pokud tvá ratolest přinese něco, co se ti nebude úplně líbit, uvědom si, že za každou známkou je toho víc, než jen prostý aritmetický průměr.
A teď to úplně nejdůležitější. Je tu léto.
