Před více než rokem jsem psal o sabotérech uvnitř nás. O Perfekcionalistce, Pochybovači, Oběti nebo Rebelovi. Psal jsem o hlasech, které nám sice chtějí pomoct, ale jejich dobře míněné rady nás dokážou dokonale zastavit. Týden na to přišli na řadu spojenci. Odvážná, Klid, Tvůrkyně a Obránce. Ti bývají mnohem tišší, ale právě oni nás někdy vytáhnou z postele, pomohou říct NE nebo udělat krok, do kterého se nám vůbec nechce.
A jedna otázka mi tehdy tak trochu zůstala viset ve vzduchu. Co se stane, když začnou mluvit všichni najednou? Protože přesně to se v našem životě často děje.
Jen si to představ:
- Perfekcionalistka ti říká, že to ještě není dost dobré. Odvážná namítá, že už je nejvyšší čas to pustit mezi lidi.
- Pochybovač se ptá, jestli na to vůbec máš. Tvůrkyně už mezitím přemýšlí, co by šlo zkusit jinak.
- Oběť připomíná, kolikrát už jste se spálili. Obránce upozorňuje, že tentokrát můžeš nastavit hranici dřív, než se to stane znovu.
Kdo z nich má pravdu?
Kdo jsou vnitřní sabotéři a spojenci?
Sabotéři jsou naše vnitřní hlasy, které vznikaly mimo jiné proto, aby nás chránily před chybou, odmítnutím, ztrapněním nebo další bolestí. Problém nastává ve chvíli, kdy jejich varování začneme automaticky považovat za jedinou správnou odpověď.
Perfekcionalistka může mít pravdu, že na textu ještě něco chybí. Pokud ji ale nechám rozhodnout samotnou, možná ho nikdy nezveřejním.
Pochybovač může upozornit na skutečné riziko. Když mu ale předám celé rozhodování, najde dost důvodů, proč raději nedělat vůbec nic.
Spojenci pracují trochu jinak. Pomáhají nám sáhnout po tom, co už v sobě máme. Po odvaze, klidu, tvořivosti nebo schopnosti chránit vlastní hranice.
Ani oni ale nejsou žádní superhrdinové, kteří vědí všechno nejlépe.
Odvaha bez trochy pochybností se může snadno změnit v bezhlavost. Obránce, který neposlouchá nic jiného, může kolem tebe postavit zeď, přes kterou už nikdo neprojde. A Tvůrkyně dokáže vymyslet dvacet fantastických možností ve chvíli, kdy by možná úplně stačilo dokončit tu první.
Sabotéři a spojenci tedy podle mě nejsou dvě armády stojící proti sobě.
Mnohem víc mi připomínají poradní výbor.
Pozvi je k jednomu stolu
Představ si, že máš udělat něco, co už dlouho odkládáš. Třeba podat výpověď. Ukončit vztah. Začít podnikat. Ozvat se někomu, s kým potřebuješ něco vyřešit. Nebo udělat jakýkoliv jiný i mnohem menší krok, který je pro tebe z nějakého důvodu stejně těžký.
Posaď k za stůl Perfekcionalistku: „Ještě nejsi připravený. Měl bys mít větší rezervu, lepší plán a hlavně jistotu, že to celé vyjde.“
Dobře. Díky. Co dál?
Ozve se Pochybovač: „A co když se pleteš?“
Taky dobrá otázka.
Pak přijde Odvážná: „Možná se pleteš. Ale jak dlouho ještě chceš čekat na jistotu, která stejně nikdy nepřijde?“
A zezadu se ozve Klid: „Nemusíš se rozhodnout během pěti minut. Nejdřív se přestaň plašit a podívej se, co skutečně víš.“
Najednou máš mnohem víc informací než na začátku.
Perfekcionalistka upozornila na přípravu. Pochybovač na rizika. Odvážná na cenu dalšího čekání. Klid připomněl, že není nutné dělat rozhodnutí v panice.
Žádného z nich nepotřebuješ umlčet.
Kdo tedy nakonec rozhodne?
Snad to zní až směšně jednoduše, ale vnímám, že právě při nevědomém rozhodování tohohle výboru vzniká velká část našich problémů. Většinou totiž vůbec nerozhodujeme my. Jen poslechneme hlas, který zrovna křičí nejhlasitěji. Pokud je nejhlasitější Strach, ustoupíme. Pokud je nejhlasitější Vztek, bouchneme dveřmi. Je nejhlasitější Perfekcionistka? Ještě měsíc něco opravujeme.
Leckdy si ani nevšimneme, že rozhodnutí padlo. Protože jsme ho neudělali my, ale nechali jsme naše sabotéry (a spojence) rozhodnout za nás.
Ještě jedna věc mi připadá důležitá. Udělat mezi myšlenkou a rozhodnutím malou mezeru. Opravdu malou, stačí vteřinu. Nechat náš mozek domyslet podstatu toho, co nám náš vnitřní hlas zrovna tvrdí a uvědomit si důvod toho tvrzení.
Co mi teď říká můj sabotér? Před čím mě chrání? Je v tom něco, co mám brát opravdu vážně? Fajn, a kterého spojence teď potřebuji přizvat, ať mám relevantní protinázor?
A úplně nakonec přichází otázka, kterou za tebe žádný sabotér ani spojenec zodpovědět nemůže:
Co chci udělat já?
Sabotér nemusí prohrát
Když jsem o sabotérech psal poprvé, končil jsem myšlenkou, že je můžeme vyslechnout, poděkovat jim a vzít si rozhodování zpátky k sobě. Dneska bych k tomu přidal ještě jednu věc.
Nemusíme nad nimi zvítězit.
Představ si člověka, který se rozhoduje, jestli rozjet vlastní podnikání. Perfekcionalistka upozorní, že finanční plán stojí za starou bačkoru. To je přece docela užitečná informace. Pochybovač v mezičase připomene, že zatím nemá jediného zákazníka. Taky bych to úplně neignoroval.
Rebel možná zařve, že už má současné práce po krk a chce dát výpověď zítra ráno. HNED. Tady bych zase trochu přibrzdil.
A pak může přijít Tvůrkyně s otázkou, jestli opravdu existují jen dvě možnosti: zůstat, nebo okamžitě odejít? A co třetí cesta? Ještě tři měsíce zůstat v práci, vytvořit si rezervu, získat první zákazníky a připravit odchod tak, aby to nebyl skok ze skály.
Kdo vyhrál?
Nikdo.
A právě proto dost možná vzniklo dobré rozhodnutí.
Poradní výbor není hlasování
Ještě jeden háček to celé má.
Když pozveš všechny k jednomu stolu, neznamená to, že je musíš všechny vyslechnout a všem dát hlasovací právo. Když při důležitých rozhodnutích svého života svoláš hlasování všech strachů, pochybností a zkušeností, pravděpodobně budeš dál dělat spoustu věcí, které už dávno dělat nechceš.
Smyslem té porady není najít nějakou univerzální pravdu, řešení. Jejím smyslem je získat informace.
A co dál?
Koučování má smysl právě ve chvíli, kdy už poradní výbor máš, slyšíš, ale nedokážeš poznat, kdo v něm zrovna mluví a proč mu tak zatraceně moc věříš.
Kouč za tebe samozřejmě nerozhodne. Ale pomůže ti jednotlivé hlasy oddělit, podívat se na jejich argumenty z odstupu a zjistit, co je tvé rozhodnutí a co jen dobře známá reakce, kterou opakuješ už roky.
A jestli chceš nejdřív své sabotéry trochu lépe poznat, připravil jsem o čtyřech z nich krátký e-book Reakce dobrovolné aneb čtyři části tebe, co ti vše potichu sabotujou.
Najdeš v něm Perfekcionistku, Pochybovače, Oběť a Rebela. Možná mezi nimi poznáš někoho, kdo u tvého poradního stolu sedává podezřele často. [Stáhnout e-book Reakce dobrovolné]
