Chceš umlčet svého vnitřního kritika? A to jako proč?! Že to všichni říkají? A co když to celé může být úplně jinak a existuje jeden jednoduchý způsob, jak jeho schopnosti naopak využít? Vnitřní kritik má totiž jednu velkou výhodu – obrovskou vnitřní energii. Teď je ti překážkou, ale pojď chvilku se mnou a já ti ukážu, jak ji naopak využít.
Kdo je to vnitřní kritik
Neboj se, to, že ho opravdu slyšíš, neznamená, že je s tebou něco špatně. Tenhle vnitřní hlas je přirozený a začal vznikat už hodně dávno. Začal vznikat už dobách našeho dětství, kdy nevědomky přebíráme a „zvnitřňujeme“ požadavky, názory a výčitky našich vzorů – rodičů, učitelů a dalších autorit. Funguje jako náš přísný vnitřní soudce, který nás shazuje, pochybuje o našich schopnostech a zkrátka nám říká, že nejsme dost dobří. Patří k našim vnitřním sabotérům.
Jenže každá mince má dvě strany a tak jsme to často právě díky našemu vnitřnímu kritikovi dotáhli pěkně daleko. Funguje totiž taky jako ostražitý bodyguard, který nás chrání před unáhleným rozhodnutím, perfekcionista, díky kterému občas dotáhneme věci dál, než by se nám chtělo.
A tak není problém v tom, že mluví. Problém je v tom, že za ta léta jsme mu nechali až příliš velkou pravomoc. A teď nemluvím jen o pracovních záležitostech. Tenhle zákeřňák ráno zpochybní spuštění perfektně připraveného projektu a večer nám bez mrknutí oka u stolu pošeptá, že jsme mizerní partneři. Jak ho zastavit?
Nebojuj s ním, zaměstnej ho!
Ztráta práva veta
Vnitřní kritik má obrovskou moc, dokud operuje s pocity a absolutními soudy. Často křičí věci jako: „Tohle nezvládneš!“ nebo „Neumíš to, uteč!“
Pokud se v tuhle chvíli začneš obhajovat, prohráváš. Hraješ v tu chvíli jeho hru na emoce. Jenže vnitřní kritik sedí u těch nejniternějších pocitů, má pod palcem ty nejranější zážitky a sakra dobře ví, co má použít a kde zaútočit. Kouzlo spočívá ve změně statutu. Zkus si na chvíli představit, že tohohle absolutního samosoudce degraduješ. Sebereš mu veškeré pravomoci a necháš si jej pouze jako řadového, ale fakt dobrého risk manažera.
Ty jsi šéf a každý manažer ti musí předkládat tvrdá data.
Fakta místo pocitů
Vnímáš ten posun?
Až se ti vnitřní kritik příště zase ozve, nesnaž se s ním bojovat, umlčovat ho. Jen od něj chtěj tvrdá data. Čísla a fakta.
- V práci: Říká, že tvůj návrh nebo rozhodnutí je slabé? Odpověz: „Díky za upozornění. Ukaž mi data. Vyjmenuj mi tři konkrétní, měřitelné věci, které mi tam v tuto chvíli chybí.“
- V životě: Říká, že selháváš a nejsi tu pro svou rodinu? Zeptej se ho: „Dobře, jaká je přesná časová definice neodfláknutého večera? Kolik reálných minut plné pozornosti dnes mým blízkým prokazatelně chybělo?“
Jakmile ten panický, emotivní hlas donutíš přejít do racionality, jeho paralyzující moc začne okamžitě slábnout. A zjistíš, že máš vlastně jen dvě možnosti. Buď tvůj vnitřní kritik (alias nový risk manažer) najde reálnou chybu a podloží ji daty – což je skvělé, protože ji můžeš hned napravit. Nebo zjistí, že žádná konkrétní data nemá a ztratí řeč. A dost možná i řekne: „Ok, jdi do toho.“
Nemusíš svého vnitřního kritika vyhánět z hlavy, umlčovat ho. Jen mu zkrátka jasně ukaž, že nemá právo veta. On pracuje pro tebe. A je jen tvůj poradce. A co víc, mluvit ti může jen tehdy, pokud má relevantní podklady. Není to kouzelný trik a někdy to nepůjde napoprvé. Ale je to způsob, jak se z kritika postupně stává hlas, se kterým se dá spolupracovat.
Potřebuješ externího auditora?
Teorie zní jednoduše, ale když na tebe tenhle hlas zkouší své triky už roky, není snadné ho ze dne na den odkázat do patřičných mezí. Často je natolik hlasitý a přesvědčivý, že přes něj ta tvrdá data prostě neslyšíš a emoce tě znovu převálcují.
Někdy je proto nejlepším řešením přizvat externího auditora. Někoho, kdo se nenechá opít pocity tvého vnitřního risk manažera a v bezpečném prostoru ti pomůže nastavit nová pravidla hry.
Nebojuju s tvými stíny za tebe a nebudu ti říkat, co máš dělat. Pomůžu ti ale najít způsob, jak jim sebrat právo veta. První třicetiminutové setkání je zdarma. Třicet minut často stačí na to, abychom tvého vnitřního kritika poprvé pozvali na kobereček a vyžádali si od něj fakta. Jdeš do toho?
