Není hloupých otázek, jen těch, které jsou nepoložené. Je normální, že se bojíme zeptat. Abychom se neztrapnili, neřešili něco, co je již vyřešené, nebo jen prostě proto, že jsme nepochopili, co nám druhý říká a nebyli tak za toho „hloupého“
Je to jeden z komunikačních bloků, kterými nás náš mozek zásobuje. Sám občas těžko hledám cestu ven z nástrah a myšlenkových zákrut vlastního vědomi. A není to jen o strachu, mezi komunikační bloky patří cokoliv, co nám brání sdělit naši myšlenku druhé straně tak, aby byla jasně pochopená. A to jak na naší straně (straně komunikátora), tak na straně posluchače (příjemce).
Vliv prostředí
I když se to nezdá, prostředí hraje velkou roli v komunikačních bariérách. Jen si představ, že se snažíš sdělit detaily třeba myšlenkového fyzikálního experimentu. Třeba zda je Schrödingerova kočka mrtvá či živá. A to vše na nástupišti vlaků z Brna do Prahy. Nebo si vše říkáte v klidné menší místnosti sami dva? A co takhle v létě, v nesnesitelném horku, či naopak nedostatečně oblečeni v chladné místnosti? Je libo trochu stresu? Nestíháš? Skutečně pak správně pochopíš, co se Ti komunikátor snaží říci?
Komunikační kanály
Další nástrahou a komunikační bariérou při pochopení sdělení jsou komunikační kanály, kterými k nám informace proudí. Mnohdy stačí špatný signál během telefonního hovoru, škrabopis druhé strany, nekvalitní připojení k Internetu během videohovoru. Je tedy jasné, že přestože bych to jako kouč, který v drtivé většině případů koučuje on-line, měl preferovat on-line prostředí, které přináší i mnoho výhod, doporučil bych při náročných intenzivních tématech možnost koučování v přírodě nebo rovnou glampingový koučovací víkend.
Lidské bariéry
Předchozím výčtem bariér však všechno nekončí! Ba naopak! Přicházejí další a další překážky ve formě vad řeči, nedoslýchavosti, nemocí jako autismus, fyziologických problémů, neúměrné hlasitosti nebo naopak šeptavosti, monotónnosti, nadměrného využívání cizích nebo parazitních slov, nářečí, domýšlení, nebo jen prostě fyzické inkompatibilitě řečníků. Taky máš teď pocit, že je tak trochu zázrak, že lidé spolu na planetě ještě vůbec žijí?
Jak z toho ven
Naštěstí jsou naše mozky připraveny většinu komunikačních bariér když ne rovnou eliminovat, tak alespoň potlačit. Vzpomeň si třeba na zajímavý rozhovor v kavárně; v jistý okamžik prostředí přestane existovat a nevnímáš, co se děje u vedlejšího stolu. Důležité je uvědomit si, že komunikační bariéry existují a počítat s nimi při plánování důležitých rozhovorů. A pokud máš pocit, že si s protistranou nerozumíš, nechápeš, co se Ti snaží říci, zkus to jediné, co funguje: jednoduše polož otázku. Protože není hloupých otázek, jen těch, které jsou nepoložené.
Chceš vědět víc? Domluv si se mnou sezení zdarma! A mezitím mi můžete do komentářů napsat, kdy naposledy jste prožili komunikační bariéru, která změnila vývoj situaci vtipným směrem!
