Jak zastavit? Myšleno samosebou v životě. A ne v autě. Někdy to jde samo, někdy musí přijít facka v podobě události, která život fakt zastaví. Jistěže nejde makat do nekonečna. Někdy musíš odpočívat. A co se stane, když neodpočíváš? Zastaví Tě to, co nejméně posloucháš – vlastní tělo.
Švestka a biouhel
A jak se to povedlo mně? Před pár týdny jsem čistil zahradu po zimě. Vyvrácená uschlá (bohužel mladá a utopená) švestka mi značně zjednodušila práci a co jsem nenaporcoval na léto k táboráku, to přišlo spolu s další hromadou ostříhaných větviček na jarní pálení. Chvilku jsem uvažoval, jestli z pálení zrovna neudělat biouhel, ale vzhledem k povaze všeho, co tam leželo, by z toho asi kvalitní biouhel opravdu nebyl (informace pro zvědavé: příliš malé kousky). Jak postupně oheň hořel, shraboval jsem všechny zbytky z trávy a toho bezvadného životního parťáka živil. Taky tě napadají ty nejlepší myšlenky, když koukáš do ohně?
O pár dní později jsem na jednu z těch větviček šlápl. Kdo neví, tak mladá švestka je fajnový agresivní stromeček. Konce nových větviček ztvrdnou a vytvoří vysoce pichlavé bodliny dlouhé i vyšší jednotky centimetrů. Kam se hrabe růže. Tahle byla suchá půlrok ve stoje. Bodlina projela podrážkou boty a bohužel i chodidlem. Když jsem ji vytahoval a pořád neměla konce, napadlo mne, že to asi fakt bude bolet.
Tetanovka
Opravdu se mi nechtělo k doktorovi. Vždyť proč jako? Noha sice opuchla do velikosti fotbalového míče, nastoupila teplota, ale samotný vpich vypadal tak nevinně, že bych se styděl u lékaře něco takového ukázat. Otok ustoupil, noha bolela dál, ale to jsem čekal. Zpětně si říkám, že jsem k doktorovi měl jít hned. Naštěstí existují lidé, kteří mi nedají pokoj a donutí mne k doktorovi jít. Mám novou doktorku. Ještě jsem ji neviděl. Tak trochu jsem se bál, že bude chtít řešit tlak a cholesterol, ale zprvu se jen smála, že mám díru do nohy. Lehce jsem se styděl, ale ve vyprávění pokračoval dál. Když jsem prozradil, co stojí za tou minipididírečkou, úsměv jí ztuhl, zvážněla a já věděl, že je zle.
Prý kdy jsem měl naposledy tetanovku? Je to chvíle, dost dobře si pamatuji, jak mi z ní bylo špatně. Aha, prý 10 let. „Skvěle, vyhrňte si rukáv, kterou rukou píšete?“ Vpich jsem necítil. Krabičku antibiotik jsem si vyzvedl o 15 minut později.
Životní stopka
A teď to přišlo. Bolavá noha, bolavá ruka, vedlejší účinky: Zarudnutí, otok a bolestivost v místě vpichu, snížená chuť k jídlu, nevolnost, bolest hlavy, průjem, vyrážka, svalová slabost, bolest kloubů, únava, horečka, zimnice. Skvěle. Dneska asi do práce nejdu. No, nejdu. A všechno, co by se beze mne neobešlo, se najednou obešlo.
Co by se stalo, kdyby z toho, co dělat musím, bylo to, co dělat můžu? Co dělat chci? Nevěřím na osud, nevěřím na předurčení a nevěřím ani na to, že tam ta větev čekala, abych si uvědomil, že opravdu potřebuji ubrat. Ale facka je to dobrá 🙂
Tak co? Kdy naposledy jsi dostal životní stopku? A nechceš to probrat osobně?
