Co ti nikdo neřekne, že i úspěšní bývají ztracení

18. 10. 20260

Na monitoru vypadá naprosto klidný. Vyvážený, jistý v tom, co dělá. Tenhle call je stejný jako deset dalších, které měl tento týden. Je velmi milý a přesto rozhodný a rázný, jasný ve svých rozhodnutích i ve svých emocích. Tohle všechno se totiž dá naučit, tohle všechno se dá získat praxí. A on ji má skutečně letitou. Jenže tenhle call je jiný. Známe se sotva deset minut a on mi přesto říká věci, které jsou hluboko v něm ukryté.

Kdo je to pan Úspěšný?

Nerad nálepkuji, a tak si dovolím přejmenovat pana Úspěšného na člověka. Je totiž stejný, jako ty nebo já. A ti, které potkávám, to dotáhli na svá vysněná místa v životě obdivuhodným nasazením ve své práci. Třeba jako se snažíš ty. A pak se ztratili. Znejistěli v tom, co teď vlastně mají dělat.

Už tenhle vzorec znám a jsem v něm jako doma. Někdy to trvá pár setkání, jindy se mi otevřou prakticky ihned.

„Nevím, kdo jsem?“
„Kam jdu?“
„Ztratil jsem vizi nebo cíl.“
„Cítím se v tom špatně.“

Neznám řešení. Ani nemohu. Ale jsem si jistý tím, že existuje. Vím, jak rozplést složitosti současného stavu a najít skutečný zádrhel toho, co je trápí.

Lidé bývají ztracení

To je v pořádku. Jenže často se lidé bojí sami sobě přiznat, že jsou ztracení. A čím více mají zkušeností, znalostí a čím více musí stát pevně na nohou pro další lidi, tím více se ostýchají jen připustit, že si nejsou jisti ve svém vlastním životě. Je pak jednoduché rozhodnout o milionové zakázce či investici. Ale sakra těžké oslovit někoho, kdo se ti už dlouho líbí. Koupit letenku a konečně vyrazit do Santiaga. Rozhodnout se, s kým letos strávíš Vánoce. Nebo jestli máš zemi, ve které sis vybudoval život, opustit.

Protože tentokrát nerozhoduješ o firmě. Rozhoduješ o sobě.

Nemusíš mít odpověď

Fakt. Já vím, že právě ty musíš mít odpověď po ruce vždycky. A správnou. Všichni to předpokládají a všichni na to spoléhají. Že když se něco pokazí, právě ty máš vědět, co dál.

Jenže ve vlastním životě tohle pravidlo neplatí.

Někdy je první důležitý krok prostě si připustit:
„Nevím.“

A přesně s tímhle za mnou lidé přicházejí. Opravdu nejde o to, abych za tebe rozhodl, jestli si máš koupit letenku, změnit práci, oslovit holku nebo se odstěhovat přes půl světa. Jde o to, abychom společně rozpletli, co ti vlastně brání poznat svou vlastní odpověď.

Jednu otázku si dovolím položit ti už teď:
Když nemusíš hledat jedinou správnou odpověď, jaké další možnosti se před tebou teď objevují?

Nevíš? Tentokrát nemusíš mít odpověď ty.

Rezervuj se.

Po
Út
St
Čt
Pá
So
Ne

Komentuj

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Required fields are marked *